Přelez, přeskoč, ale nepodlez!

V mém dětství bylo málo věcí, které pro mne byly přirozenější, než „chození do Sokola“. Jsem z malého města a Sokolovna byla jednou z budov, která k němu neodmyslitelně patřila. Každý vždy věděl, kde je a nikdo ani za dob normalizace v sedmdesátých letech jí jinak neřekl. I my, děti, jsme považovali za správné hovořit o tzv. „pohybových hrách“, které byly dobrovolné, jako o Sokolovi. Vůbec nás nenapadlo, že tehdy žádný Sokol neexistoval a bylo nám jedno, že kdesi na zdi je ošuntělý nápis oznamující kolemjdoucím, že tam a tam cvičí místní tělovýchovná jednota. Zato jsme dobře věděli, že všichni naši učitelé, prarodiče a rodiče do Sokola chodili také a že o tom v soukromí tu a tam promluví. Většinou jen tak, aby to neslyšely nepovolané uši. Aby nebylo zle. Co však nedokázali, bylo skrýt úsměv a povzdech.

Sokolové byly vždy skutečnou a nezpochybňovanou elitou našeho národa a oporou ideálů moderní československé a české státnosti. Nejpádnějším důkazem jejich charakterů a síly byla velikost nenávisti, jakou k nim chovali jejich nezvaní a nechtění nepřátelé -němečtí nacisté a čeští komunisté. A byli to také sokolové, kdo doslova za cenu nejvyšší pomáhali našim vojákům zaůtočit na zastupujícího říšského protektora 27.5.1942. Za to vše Sokol zaplatil vysokou cenu. Mnoho dobrých lidí zemřelo, ideály sokolů však přežily.

Československá obec sokolská se má v naší zemi opět čile k světu. Nejlepším důkazem síly její myšlenky je právě skončený XVI. Všesokolský slet. V naší době přeplněné informacemi a emočními podněty z klasických médií i sociálních sítí by nebylo divu, kdyby zpráva o něm tak nějak zapadla třeba proto, že ve stejném týdnu v Praze vystoupili Rolling Stones. A to nechci.

 

Proto při této příležitosti vyslovuji přání:

Přeji všem sokolům a sokolkám, aby byli silní na duchu a měli pevnou vůli, i když uslyší třeba i své blízké zaměňovat vlastenectví za nacionalismus, lásku ke své zemi za čecháčkovskou malost a oddanost ideálu českého státu za překonanou zbytečnost.

Přeji vám, abyste už nikdy nedovolili arogantním cizincům rozhodovat o životech vašich dětí. Jen vy sami máte právo užívat moudře svou svobodu. S tím je však také přirozeně spojena povinnost tuto svobodu hájit. To se týká nás všech občanů tohoto státu. Nikdo to za nás neudělá.

Mějme rozhodnost pozvednout ruku a hájit se v okamžiku, kdy naši zem bude chtít opět nějaký manipulátor vyměnit za prokletých třicet stříbrných do vlastní kapsy nebo třeba jen proto, aby byl „klid na práci“.

Přeji vám, bratři a sestry, jen ty nejlepší vůdce. Vůdce, za které se nebudete muset stydět. Přeji vám takové vůdce, jaké si zasloužíte.

Pískotem je však neodměňujte. Pískot je k ničemu. Pískat s davem  na člověka je zbabělost.

 

Nejvíce ze všeho vám tedy přeji, abyste nezapomněli na toto:

Sokolové se vždy staví výzvě čelem!

 

Ing. Zdeněk Šťástka
Podporovatel ODA