Chceš-li mír, připravuj válku

(Praha) –  Praha 12. dubna – Pevné mezinárodní spojenecké vazby, vzkvétající obchod a rostoucí prosperita většiny obyvatelstva Evropské unie je podle ODA nejlepší cestou k tomu, aby zůstaly zakopány historické animozity a byl udržen mír. Ovšem zprávy o stále nových teroristických útocích v řadě evropských zemí, k nimž stačí i velké auto či nůž, ukazují, že Evropská unie se díky rozsáhlým svobodám a prostupnosti hranic již fakticky stala místem nevyhlášené války. Máme proto rezignovat na svůj svobodný styl života a nechat se zastrašit?

I když jsme si mnozí mysleli, že s pádem železné opony a konfrontace Východ-Západ už někdejší poučky neplatí, staré latinské přísloví „Si vis pacem, para bellum“, tedy „Chceš-li mír, připravuj válku“ nabývá dnes znovu na platnosti. Střelka konfrontace se totiž přesunula směrem Sever-Jih, tedy mezi vyspělé země a zaostalé státy světa. Přiznejme si totiž, že pokus exportovat demokracii, jak ho praktikovaly od 90. let USA a jeho západoevropští spojenci včetně participace ČR, nemohl vyjít. Hluboká zaostalost řady zemí světa vyžaduje spíše mnohaletou evoluci a všestrannou vnější pomoc vyspělého světa než „revoluční“ řezy cizím mečem, z nichž často vzchází krvavé resentimenty. Z Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libye a Sýrie se stal doslova sud prachu, jehož výrony fanatického islámského fundamentalismu napadají lokálními výbuchy právě nejsvobodnější a nejbohatší světový prostor, Evropskou unii. Po 11. září 2001 se USA totiž přijatými opatřeními umí terorismu lépe bránit, nemluvě o zemích s režimy totalitní kontroly života svých občanů, tedy i průniku cizích elementů.

Také Rusko se v poslední době stává cílen nájezdů teroristů a svět se s jeho oběťmi solidarizuje. Ovšem akcemi, jako byla rusko-gruzínská válka v roce 2008, okupace Krymu v roce 2014 a destabilizace Ukrajiny na skutcích ukazuje, že úspěch evropské cesty k demokracii, jež byla a je atraktivní pro Gruzii, Ukrajinu a další bývalé satelity SSSR, považuje Kreml za hrozbu pro svůj styl vládnutí. Proto ruská provládní média tak ráda a široce reportují o evropských problémech s imigranty a mezi řádky lze číst hrozbu možného rozpadu Evropské unie, což je přání hodné otce myšlenky. Zde totiž vstupuje do mezinárodní hry další tisíce let staré politicko-vojenské heslo „Divide et impera“, neboli „Rozděl a panuj“. Tou se zdaleka neřídí jen Rusko, ale i další mocnosti světa.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie by proto mělo být vnímáno jako zcela mimořádné varování před odstředivými tendencemi v Evropě. Politické elity v Bruselu a v hlavních městech zbývajících 27 zemí musí z brexitu vyvodit zásadní poučení a zachovat zejména geopolitický význam Evropské unie. Jednou z prioritních cest je posílit vojenský odstrašující potenciál Západu, který přestal být důvěryhodným už od začátku 21. století. My Češi máme trpkou zkušenost z Mnichova 1938 jako důsledku politiky ustupování zlu.

Hospodářská převaha a nynější prosperita Evropské unie vytváří předpoklady k tomu, aby spojená Evropa včetně významných sil spojenecké Británie dokázala ostatnímu světu, že své svobody umíme tvrdě bránit Ostatně prezident USA Donald Trump dal jasně najevo, že skončila doba, kdy za obranu evropských zájmů budou obětovat životy hlavně vojáci USA.
Trpká historická zkušenost Čechů z let 1938 a 1968 ukazuje, že místo pacifismu je jedině společnost tvrdě odhodlaná k obraně svých svobod jedinou cestou, jak odradit potenciálního agresora před útokem. Pro zachování naší svobody a prosperity v rámci pevných spojeneckých vazeb v EU a NATO proto ODA podporuje rychlé splnění aliančního závazku, aby každá spojenecká země investovala do obrany 2 % HDP ročně. Součástí jasné demonstrace odhodlání Evropy a v ní také ČR je také návrh ODA, aby byla obnovena branná výchova ve školách a pro odvedence z řad mladých mužů i žen zavedena dvouměsíční povinná Národní služba u Armády ČR.

Milan Smutný
podporovatel ODA