V životním zájmu Velké Británie i České republiky je zachování unie

Premiérka Mayová v sevření občany rozdělené Velké Británie

Britská premiérka Theresa Mayová ve středu 12. prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. Mayová v první reakci na výsledek hlasování uznala, že “významná část kolegů hlasovala proti mně”,trvala ale na tom, že “musíme pokračovat v práci a zajistit brexit”,který naplní vůli lidu vyjádřenou v referendu v červnu 2016. Politici všech strany se podle ní nyní musí semknout a jednat v národním zájmu.

Britská mnohasetletá demokracie byla velkým vzorem pro budování první československé republiky (1918–1938),zejména pokud jde o zákonodárství. Premiérka Mayová je dnes opět skvělým vzorem pro fungování zastupitelské demokracie: ačkoli sama v referendu o budoucnosti Velké Británie v Evropské unii hlasovala pro setrvání země v EU, výsledek 51,9 % ve prospěch odchodu vzala jako tvrdý demokratický závazek. Ostrovní stát tak má opustit Unii o půlnoci 29. března 2019.

“Velká gratulace Therese Mayové, jejíž výdrž, odolnost a slušnost opět vyhrála a dala jí šanci zajistit naší zemi brexit,” uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Na druhou stranu oponenti Mayové upozorňují, že její pozice je významně oslabena také faktem, že v důsledku silné vnitrostranické opozice už premiérka v projevu v parlamentu naznačila, že neplánuje stranu vést do řádných voleb v roce 2022.

Připomeňme si, že jedním z podstatných důvodů britského mírně většinového hlasování pro vystoupení z EU byl pokračující příliv imigrantů, ale také občanů EU ze středoevropských zemí hledajících na ostrovech dobré pracovní uplatnění. Premiérka Mayová přitom dojednala s dalšími 27 státy EU kompromis, který má zachovat hlavní ekonomické výhody rušeného členství země v EU: tedy zejména jednotný vnitřní trh v podobě celní unie a volný pohyb kapitálu a služeb.Snaha Británie splnit přání voličů a jistým způsobem omezit další z Maastrichtských kritérií pro jednotný trh, tedy volný pohyb osob, narazil tvrdě na nepřijatelnost obnovení hranice mezi Irskou republikou
a britským Severním Irskem.

Britský odchod dojednaný na úrovni britské premiéry a šéfů ostatních vlád 27 zemí nemá zatím zásadní souhlas v podobě rozhodnutí britského parlamentu. Menšinový kabinet premiérky Mayové odložil původní hlasování o vládním návrhu dohody z 11.prosince na leden 2019, protože čelil pravděpodobnému debaklu. Labilní podpora severoirských unionistů se láme právě na otázce vnitroirské hranice. Také skotská politická reprezentace je zásadně proti brexitu, kdežto část vládnoucích konzervativců považuje dojednaný kompromis za zradu zájmu Velké Británie otočit se zbytku Evropy rozhodně zády. Na svou příležitost vyvolat v důsledku sportů o brexit předčasné volby čeká opoziční levicová Labouristická strana, jejíž kurs tvrdě určuje její levičácký předseda,pacifista Jeremy Corbyn, jinak ale sám stoupenec setrvání Británie v EU.V postojích britské politické reprezentace se tak odráží hluboké rozdělení britských občanů na stoupence či odpůrce brexitu, v jehož sevření se ocitla premiérka Mayová.    

Mezitím vlivné mezinárodní korporace sídlící v Londýně i přední britské firmy bijí na poplach, že brexit může srazit britskou ekonomiku na kolena. To vede část voličů k obavám o jejich pracovní místa, a tudíž také k úvahám, zda jim politici v debatách o brexitu řekli všechno.

Pro Českou republiku by byl odchod Velké Británie velkou ztrátou po politické i ekonomické stránce.Británie mj. i s ohledem na své tragické zkušenosti z nacistického bombardování letadly i raketami V1 a V2 a pokusů ji okupovat vždy sledovalo německou politiku ostřížím zrakem. Proslulý je ostentativní odpor někdejší britské premiérky Margarety Thatcherové proti sjednocení NSR a NDR. Německý ekonomický a i politický obr v Evropské unii by tak odchodem Londýna ztratil přirozený protipól, když Paříž je ve své pozici kvůli oslabené ekonomice ve stále větším závěsu za politikou Berlína. Pro Česko je Británii čtvrtým nejvýznamnějším exportním trhem, a v případě zavedení cel po tvrdém brexitu by české zboží a služby na ostrovech velmi utrpěly před konkurencí. 

Podívejme se na fakt,jak se Evropa po roce 1989 zcelovala (Německo) či rozdělila (Jugoslávie,Československo) či hrozí rozdělit a oddělit (Katalánsko, Belgie, Británie,Skotsko, severní Itálie).V České republice jako součásti dosud ekonomicky nejsilnější a nejblahobytnější části světa s 500 milióny lidí bychom se měli zamyslet, komu by parcelace či dokonce rozbití Evropské unie nejvíce vyhovovaly: autoritářským režimům  Ruska,Číny ale i stratégům z dalších částí světa, kteří dobře ví, jak je prospěšné starořímské heslo Divide et impera (Rozděl a panuj).

Ať je tedy demokratický mandát britské premiérky Mayové jakýkoli,v životním zájmu samotné Velké Británie, České republiky stejně jako všech 28 členských států je zachování unie. A to s hlubokými reformami jejího fungování, jež by reagovaly na fakta, jež vedou k odstředivým tendencím a které by se vyrovnaly s kritikou demokratického deficitu rozhodování EU a její rozbujelé byrokracie.

příznivec ODA
Milan Smutný