Uvažovaná změna názvu strany je sotva nejžhavějším problémem ČSSD

Jak dnes informoval deník Právo, na březnovém sjezdu České strany sociálně demokratické (ČSSD) chce vedení navrhnout změnu názvu partaje na Sociální demokracie (SD). Je to součástí komplexu návrhů změnu stanov, kterým se má zjednodušit fungování strany.

Právo, které je obsahově blízké levicovým tématům, dopřálo v článku prostor kritickým hlasům, podle nichž je změna názvu strany manévrem, který má zastřít pokus vedení prosadit více direktivní styl řízení partaje. Má být např. zrušen 200členný ústřední výkonný výbor, který má nahradit 60členné předsednictvo. „Jde o ztrátu demokratických principů, další opovrhování názory členské základny,“ tvrdí odpůrci změn. Kritické hlasy přitom podložil fakt, že návrh změn stanov poslalo vedení jen krajským organizacím a zdůraznilo, že jde o „čistopis“ s ambicí nedoznat na sjezdu větších změn.

ČSSD má přitom nepochybně daleko důležitější témata k řešení, než je změna názvu strany. Především je to kontroverzní účast sociálních demokratů v menšinovém kabinetu Andreje Babiše (ANO), jenž dostal v parlamentu důvěru jen díky podpoře opozičních komunistů. Řada analytiků poukazuje na fakt, že svým levicovým populismem lídr ANO Babiš doslova luxuje hlasy jak ČSSD, tak komunistů. Stejně jako v minulém kabinetu vedeném tehdejším šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou premiér Babiš umí zvýšení starobních penzí a růst platů ve státní sféře prodat jako svůj úspěch.

Sociální demokraté se tak po drtivém propadu v loňských parlamentních volbách (7,27 % hlasů proti 20,45 % v předcházejících volbách) ocitli v pasti své dlouhodobé prioritní orientace na důchodce, když desítky let nedokázali uchopit podstatná témata moderní sociální levice po britském příkladu šéfa labouristů Tonyho Blaira s jeho sázkou na mladou středostavovskou liberální inteligenci. Už nyní zase Andrej Babiš prohlašuje, že pro příští rok důchodcům zase přidá stejně jako letos, tedy nad rámec uzákoněného navýšení.

Jan Hamáček (40) s gymnaziální maturitou získal post šéfa partaje, kde dnes mají silné slovo Středočeši, jaksi zbytkově poté, co se za katastrofu loňských parlamentních z vedení vytratili dosavadní dlouholetí matadoři. Hamáček si očividně užívá křesla 1. místopředsedy Babišovy vlády, vyjadřuje se k premiérovi velmi loajálně a jím vedený resort vnitra zůstává poněkud bezbarvý. Navíc nedávná změna klíčového postu policejního prezidenta byla zřejmě také v režií lídra hnutí ANO. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (37) sice působí sympaticky (což potvrzuje jeho kritika komunisty i Hradem), ale jeho proevropský kurs je euroskeptickými voliči v Česku vnímán spíše negativně. Nehledě na to, že ČSSD ani nedokázala přimět premiéra, aby prezidentu republiky předložil k formálnímu schválení svého původního nominanta na šéfa Černínského paláce europoslance Miroslava Pocheho, jehož nominaci Miloš Zeman předem tvrdě odmítl. Šéfka klíčového sociálního resortu, ministerstva práce a sociálních věcí, Jana Maláčová (37) má ambice dostat se do vedení ČSSD. Ale na otázku, zda její priority jako zvýšení penzí a zlepšení nedůstojné pozice žen v důchodu v rámci práce na důchodové reformě ji opět nakonec neuzme před voliči Andrej Babiš, poněkud naivně odpovídá, že je jedno, kdo nakonec slízne smetanu. Rozhodující je úspěch celého kabinetu…

Výsledky volebních průzkumů pro ČSSD nadále signalizují, že po dalších parlamentních volbách by mohli zůstat za branami sněmovny. Loni v prosinci jim průzkum STEM přisoudil 6,6 % hlasů, lednový výsledek 12,5 % (CVVM) je zřejmě jen výstřelek z normálního trendu mizérie. Navíc strana, která s nynějšími 15 křesly v parlamentu (předtím 50) ztratila obrovské peníze v podobě státních příspěvků za volební výsledky, je v těžké finanční krizi. A to v situaci, kdy ji s vysokou pravděpodobností čeká definitivní vyrovnání dluhu 338 miliónů korun dědicům advokáta Zdeňka Altnera, který ČSSD vybojoval vlastnictví Lidového domu. Sociální demokracii chybí zoufale peníze nejen na provoz, ale zejména na spolupráci s experty na vypracování moderního stranického programu. Je absurdní, že právě teď by ČSSD chtěla a měla vydávat peníze na změnu názvu strany a celkový rebranding, který přijde obvykle na milióny korun.

Česká republika a její demokratický vývoj potřebuje funkční a moderní sociálně demokratickou stranu, kterou nemohou nahradit ani extremisté, ani tzv. protestní či antisystémové politické projekty. Demokratickou interakci pravice (méně státu, méně daní, více osobní iniciativy a odpovědnosti) versus levice (více sociálního státu, větší přerozdělování) žádný populistický subjekt, který nemá ambice dlouhodobé odpovědné zprávy společnosti, není s to trvale nahradit. Vrátit se ke své plnohodnotné funkci demokratické levice, to její hlavní historický závazek 140leté existence sociální demokracie vůči českým občanům. Aby se nenaplnila sarkastická slova v diskusním příspěvku na téma změny názvu ČSSD na webu novinky.cz, jehož autor napsal: „Se změnou názvu souhlasím. Ušetří se na náhrobním nápisu. Zlato je drahé.“

Milan Smutný
příznivec ODA