Podléhá ČSSD paralýze?

(Praha) – Jakkoli komentovat dění v jiné politické straně je vždy nadmíru ošemetné a prostě se to nedělá. Na druhou stranu to, co se odehrává krátce před zahájením sjezdu vládní sociální demokracie v současné době, indikuje velmi korektně řečeno „vnitrostranické rozpaky.“ Na jedné straně je to sebejistě vystupující předseda a premiér, který říká hezká slova o vnitřní jednotě, tahu na branku, jasné a zřetelné komunikaci nejen k voličům, ale také ke svým vlastním členům. A člověk – občan – volič by tomu možná i uvěřil, kdyby… Kdyby bezprostředně po té veřejně nevystoupila jedna z šedých a téměř neviditelných, ale o to vlivnějších eminencí české sociální demokracie advokát Miroslav Jansta s tím, že strana už nežije, že vnitřní mocenská centralizace zlikvidovala ideovou a programovou debatu a že vláda strachu a obav o práci a funkce brání jakékoli kritice současného vedení ČSSD…

Kdyby tato slova řekl člověk usilující o vysokou stranickou nebo politickou pozici, nebylo by to nic zvláštního, ovšem skutečnost, že taková slova znějí od člověka, který byl v pozadí, nikdy neusiloval o politické a stranické funkce a který dosud nikdy tak ostře veřejně nekomentoval vnitrostranickou situaci ČSSD v médiích, indikuje minimálně obavu a nedůvěru. Nehodlám se tu do detailu zabývat vnitrostranickou situací sociální demokracie, to by nemělo žádný smysl. Podstatné je, že pro ostatní politické subjekty, které se hodlají v letošních parlamentních volbách utkat o hlasy voličů to je dobrá zpráva. Vnitřní rozhádanost, eliminace ideové debaty a prostředí strachu má obvykle zcela paralyzující dopady.

Doufejme, že to volič zaregistruje a uvědomí si svou odpovědnost, a také to, že jeho hlas má cenu zlata… A liberální alternativa i pro sociálně orientovaného voliče už tu je také – je to nová Občanská demokratická aliance…