Oni to na nás prostě zkoušejí

Je to jen neomalenost poslanců, nebo tanečky kolem poslance a šéfa komise pro kontrolu GIBS Ondráčka jsou kouřová clona a test, co ještě společnost snese? Chce si Andrej Babiš otestovat, jak se veřejnost zachová, pokud jeho vláda bude požehnána extremisty a komunisty? Nebo je mlátička Ondráček vypuštěná mlha, která má ulevit od mediálního tlaku, jemuž je premiér vystaven posledních několik měsíců?

Proč komunisté do funkce šéfa komise pro kontrolu GIBS prosazují právě poslance Ondráčka? Je to kvůli jeho odbornosti? Ne, je to symbol. Už to zase jde. A taky nám ukazují, jaká je cena za budoucí podporu vlády Andreje Babiše a kam až může zajít politický kšeft.

Poslanci některých politických stran ve sněmovně dokazují, že koryta a funkce jsou důležitější než demokracie a svoboda.  Žijeme ještě stále v zemi, kterou jsme si v roce 1989 vysnili? Komunisté se vrátili a vzali si sebou kluky z pohotovostního pluku.

Kam jsme se to posunuli? Soudruzi trpělivě vyčkávali na příležitost. Dostali jí a jejich rétorika je ze dne na den jiná. “Nechápu, proč by se měly organizovat nějaké občanské demonstrace,” řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Už mohl jen dodat, „když je nikdo nepovolil“. Tak si totiž komunisté společnost představují. Zákazy, příkazy, povolení. Proč se nenašlo ve sněmovně dost poslanců a poslankyň, kteří by se postavili tomuto závanu starých pořádků? Zbabělost, strach o židle, falešný pocit, že o nic nejde? Těch, kteří jsou ochotní nahlas říci, že se tu děje něco špatného, je zatím málo. Ostatně šéf komunistů jim vzkazuje, že “nerespektují nic, co by v občanské společnosti mělo být” a “jenom prokazují, že nejsou demokraté”. To už jsme slyšeli. A od listopadu 1989 na to máme odpověď. Ano už je zase čas zvonit klíči. Tak doufejme, že se nás na Václaváku sejde dost a že mlčící většina nedopustí další ústup od svobody a demokracie, kterou jsme si v listopadu 1989 vysnili.