11.11. / Den válečných veteránů

Jsem velice hrdý na skutečnost, že dnes 11. listopadu Česká republika vyjadřuje poděkování všem účastníkům odboje formou vyhlášení Dne veteránů, Dne příměří, Dne vzpomínek. Den veteránů Česká republika slaví po dlouhém odmlčení znovu od roku 2001.

Doufám, že dnes se naše ulice opět promění v pole porostlá vlčím mákem. Právě vlčí mák je totiž symbolem válečných veteránů už od 11. listopadu 1918, kdy byla podpisem příměří první světová válka odstrašující minulostí. Červené květy v té době pokrývaly hroby padlých na západní frontě. Připnutím symbolického květu si připomínáme hrdinství vojáků a vzdáváme jim úctu. Zaslouženou, vytrpěnou.

Nepoučili jsme se, po první světové válce přišla druhá, ještě strašnější a děsivější. I tato válka má své veterány, kterým je věnován dnešní den, i tato válka má své hrdiny, pro které nosíme vlčí mák v naději, že se nám podaří s pomocí tohoto symbolu uchovat v paměti a nezapomenout, že tisíce legionářů šly do krutých bojů a v nich projevily tolik odvahy, vytrvalosti a lidských hodnot ne ve jménu  světoobčanství či euroobčanství, ale z ryzího vlastenectví.

Vzpomínám na setkání a osobní vyznání válečného veterána, že se mu svírá srdce dojetím, když slyší naší hymnu. Tento hrdina, který musel s rozvahou a chladnokrevností řešit těžké bojové situace, a dokonce ve vzduchu, kde se za sebemenší chybu platí cenou nejvyšší, je dojat při poslechu hymny. A v tom je právě symbolika i prozrazení silného vztahu ke své vlasti, který jakoby posiloval a pomáhal válečným hrůzám čelit.

Děkuji všem Čechům, Slovákům a příslušníkům mnoha národů, kteří se zúčastnili osvobozovacích bojů na východní i západní frontě, za to, že nasazovali své životy v boji za obnovu demokratického Československa a za svobodu nás všech. V hluboké úctě se skláním před památkou těch, kteří v tomto velkém boji za záchranu lidskosti padli, byli popraveni či umučeni a kteří se dnešního výročí nedožili.

Těžko si představit pocity těchto hrdinů, kteří přežili, vrátili se do své milované vlasti a zde nejen že nebyly jejich zásluhy oceněny, ale často byli spíše potrestaní. Jsme těmto vpravdě osobnostem mnoho dlužni a proto vítám každou příležitost k vyjádření naší vděčnosti a úcty.

Pavel Sehnal, předseda ODA